∀A

Izrael (a Palestina) 2018

Po loňském pěším přechodu byla moje fascinace Izraelem natolik silná , že jsem se musel vrátit, tentokrát v sedle kola. Během necelých třech dubnových týdnů jsem chtěl prošlapat celou zemi od severu k jihu, projet si vyhlédnuté štěrkovky v pouštích, pokusit se o nejvyšší horu, a také navštívit okupovaná území - Golanské výšiny a Palestinu. S trochou fantazie se tu dá pořídit jakýsi mikropřejezd asijské pevniny od Atlanského k Indickému oceánu, tedy od Středozemního moře k Rudému. Je tu také nejníže položená silnice světa. Zkrátka, cyklocestovatel se tu rozhodně nenudí.

Do Izraele, konkrétně do Tel Avivu, jsem se přepravil letecky. Konec dubna je pro zdejší pouště považován za hraniční termín, vedro bylo místy znamenité, nicméně pohyb v pouštích mi nakonec komplikovaly spíše bouřky a záplavy. Asi nejpalčivější otázkou při cestování na Blízký východ je ale otázka bezpečnosti. Trefil jsem se zrovna do období zvýšeného napětí: Trump prskal rakety na Sýrii, Izraelci tam bombardovali íránské pozice a očekávali odvetu, Palestinci vyhlásili šest týdnů protestů u příležitosti 70 let od založení Izraele... Přesto jsem si splnil téměř všechny body programu. Bez problému jsem se dostal až na hranici s Libanonem i se Sýrií. Kromě bleskových záplav jsem se nikde necítil být ohrožen. Cestoval jsem tu vlastně stejně jako kdekoliv jinde. Pro orientaci jsem využíval výbornou offline verzi Mapy.cz v mobilu. Plyn na vaření jsem si pořizoval samozřejmě až na místě. K tomu se hodí síť outdoorových prodejen po celé zemi Rikushet (www.rikushet.co.il).

Za necelé tři týdny jsem našlapal 1 675 km.